Brtnice - Oficiální web města    

Historické památky

Muzeum Rodný dům Josefa Hoffmanna

 

Nárožní dům východní fronty hlavního náměstí je jedním z dokladů středověkého vývoje městské zástavby. Z renesančního období se zachovaly hřebínkové klenby. Jeho podobu určilo několik barokních přestaveb. Dům patřil více než dvě stě let patricijské rodině Hoffmannů, majitelů továrny na kartouny a místních starostů. Je rodným domem architekta Josefa Hoffmanna (1870 - 1956), světově proslulé vůdčí osobnosti vídeňské secese (Jugendstilu) a tvůrce moderního designu. V budově je expozice "Josef Hoffmann".

Otevřeno celoročně.

Duben, květen, červen: Út – Ne 10.00 – 17.00

Červenec, srpen: Po – Ne 10.00 – 17.00

Září, říjen: Út – Ne 10.00 – 17.00

Listopad, prosinec, leden, únor, březen: So, Ne 10.00 – 17.00

V zimních měsících je také možná prohlídka muzea jakýkoliv den po telefonické domluvě na čísle: 724 543 722.

Kontakt: nám. Svobody 263, 588 32 Brtnice.

Tel. 567 216 128, 724 543 722; e-mail: sindelkova14@volny.cz

 

 

 

Renesanční radnice

 

Stavba má středověký původ. Její dnešní podoba vznikla rozsáhlou a důkladnou přestavbou v renesanci v 2. pol. 16. století. Z té doby se zachovalo průčelí s atikovým štítem a cimbuřím, okna s renesančním ostěním, portálky v průjezdu, několik prostorů s hřebínkovými klenbami. Zvonek ve vížce radnice dostal jméno "Robotníček".

Veřejně přístupné prostory radnice je možné vidět při její návštěvě v úředních hodinách MěÚ Brtnice, tj.

pondělí:
7.00 – 11.30, 12.30 – 17.00
úterý:
6.30 - 11.00, 11.30 - 14.30
středa:
7.00 - 11.30, 12.30 - 17.00
pátek:
6.30 - 11.00, 11.30 - 14.00

 

 

 

Domy na horní části náměstí

 

Domy č. p. 380, 382, 74 a 75 jsou rovněž zařazeny do seznamu kulturních památek a těmito štítky označeny.

Domy č. p. 380 a 382, zde se zachovaly kamenné klenby sklepů a přízemí.

 

Valdštejnský dům, č. p. 74

 

 

Stojí na rohu náměstí proti kostelu. Jak je na první pohled patrno, je srostlicí dvou domů, k jejichž sloučení došlo asi v 17. stol.

Při opravě v roce 1998 byly na fasádě objeveny čtyři vrstvy zdobných omítek od renesančních sgrafit před freskovou výzdobu s obrázky krajin a náboženských motivů až po iluzorní dekorativní kvádrování. Tyto zbytky omítky tam zůstaly zachovány a jsou nyní jen překryty omítkou s iluzivními motivy.

 

 

 

 

 

Dům č. 75 má na vstupním portále letopočet 1734, zřejmě se jedná o rok významné přestavby staršího městského domu. V přízemí můžeme především v zadní komoře vidět starší křížové klenby, ostatní klenby v přízemí i v patře jsou již barokní plackové.

 

Renesanční je i sousední lékárna, dům č. p. 76, nejzajímavějšími prostory jsou klenuté sklepy a křížová klenba v patře.

 

 

 

 

Brtnický zámek

 

Původní gotický hrad vznikl v 30. letech 15. století. Koncem 16. století za Hynka Brtnického z Valdštejna přestavěl italský architekt Baldassar Maggi de Ronio hrad na prostorné renesanční sídlo. Východní palácové křídlo bylo přistavěno do výšky gotického paláce a k němu na západní straně připojeno severní křídlo s patrovou lodžií, fasády pokryla sgrafitová rustika. Z barokní etapy zámku pochází kašna z roku 1670, která byla přenesena z aleje na třetí nádvoří roku 1935. Poslední stavební úpravy daly zámku dnešní podobu na konci 18. stol. V l. patře paláce se nachází sál s bohatou štukovou výzdobou. Jeho stěny pokryl v letech 1723 až 1724 malíř K. F. Tepper rozměrnými plátny, která zachycují návštěvy habsburských císařů v Brtnici. V roce 1623 po rodu Valdštejnů získal zámek italský rod z Collalto a San Salvatore, který zde sídlil až do roku 1945. V současné době není zámek přístupný veřejnosti. Návštěvníci se mohou projít parkem zámeckého areálu a prohlédnout si tak zámek zvenku.

 

 

Hrad Rokštejn

 

Častým cílem vycházek z Brtnice je romantická zřícenina hradu Rokštejn, v říčním údolí mezi vesnicemi Panskou Lhotou a Přímělkovem. Hrad pochází z 2. pol. 13. století a po komplikovaném vývoji byl jako opěrný bod husitské šlechty jihozápadní Moravy v husitských válkách vypálen a pobořen. Ve druhé polovině 14. století se stal střediskem markraběcího panství a správy v regionu. Hrad patří svým složitým stavebním vývojem mezi důležité památky středověké architektury 13. - 15. století.

 

V letním i zimním období turisté často přijíždějí autobusem z Jihlavy či Třebíče do Brtnice, poté pěšky či na běžkách putují krásným údolím říčky Brtničky po proudu asi 8 km na Rokštejn. Pak lze přejít asi 2 km na železniční stanici Přímělkov nebo Dolní Smrčné a odjet dráhou zpět do okresního města. Trasy jsou označené turistickými značkami.

 

 

 

Paulánský klášter

 

Aby své protestantské poddané obrátil ke katolické víře, povolal hrabě Collalto do Brtnice r. 1624 mnichy řádu sv. Františka z Pauly. Klášter byl postaven v letech 1636 - 1644. Je to jednoduchá barokní budova postavená kolem čtvercového nádvoří s arkádami. Paulánský klášter byl zrušen roku 1784. V roce 1861 v něm byla zřízena textilní manufaktura. Pro tento účel byl stavebně upraven, arkády byly zazděny. Dnes slouží jako obytný dům.

 

 

 

Farní kostel sv. Jakuba Většího

 

Dnešní vzhled jednoduché barokní stavby pochází z let 1776 - 1784. Kostel byl založen ve středověku. Uchovává významná umělecká díla. Pozdně gotická dřevěná skupina "Kladení do hrobu" pochází z 1. třetiny 16. stol.Renesanční kovovou lampu věčného světla, pozlacenou křtitelnici a další předměty věnovali Hynek Brtnický z Valdštejna a Kateřina Zajímačka z Kunštátu v letech 1573 až 1596. Významné jsou také kostelní obrazy a sochy, zejména Pieta z roku 1718 a Anděl Strážce z roku 1715, řezbářské práce brtnického sochaře Davida Liparta. Farní kostel uchovává ostatky neznámého prvokřesťanského mučedníka, nazývaného sv. Fidelius. Do Brtnice byly přeneseny z Říma r. 1732.

 

 

 

 

 

Zámecký kostel

 

Stavebníkem původní evangelické modlitebny zasvěcené sv. Matoušovi byl v roce 1588 Hynek Brtnický z Valdštejna. Byla stavěna v renesančních formách, ve kterých se ještě uplatňovaly gotické prvky (systém opěráků, kružby oken). Roku 1629 započali Collaltové s přestavbou podle plánů tehdy významného vídeňského architekta G. B. Pieroniho. Ten připojil boční kaple a věž. Rekatolizační akt byl zdůrazněn novým zasvěcením kostela Nanebevzetí Panny Marie r. 1641. Současně se zrušením kláštera byl zrušen i kostel. Byl však opět obnoven r. 1831 a zasvěcen blahoslavené Juliáně z rodu Collalto. V době před první světovou válkou byl odstraněn barokní hlavní oltář a nahrazen secesním.

Farní a zámecký kostel je možno navštívit mimo bohoslužby po dohodě s farářem na tel.č. 736 523 616. Přístupné jsou také o brtnické pouti, tj. 29. 8. 2010.

 

 

 

Most u radnice

 

Ve scenérii Brtnice se nevšedně uplatňuje říčka Brtnička. Protéká náměstím a širokým obloukem sleduje zámecký ostroh. Most před radnicí navzdory silné dopravě zůstal původní. Sochy na něm znázorňují sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha, sv. Františka z Pauly, sv. Jana Křtitele, sv. Floriána a sv. Jana Sarkandra. Most pochází z 1. čtvrtiny 18. století a sochy jsou dílem Davida Liparta.

 

 

 

 

Most pod zámkem

 

Sochy na "Židovském" mostě, který se zámkem v pozadí tvoří "Brtnické Hradčany", jsou naopak datovány a autorsky určeny jednoznačně. V letech 1715 - 1718 je vytvořil brtnický sochař David Lipart. Na mostě stojí socha blahoslavené Juliány, sousoší Piety, sv. Antonín Paduánský, sv. Juda Tadeáš, sv. Šebestián a sv. Jan Nepomucký. Autorem je brtnický sochař David Lipart, žijící v Brtnici v letech 1715 - 1718.

 

 

 

Votivní sloup sv. Tomáše v zámeckém parku

 

Šest raně barokních sloupů s postavami světců dodává tichým zákoutím Brtnice jedinečný ráz. Před někdejší Mariánskou kaplí nese sloup sochu sv. Josefa (1661), druhý na Tyršově náměstí sv. Antonína Paduánského (1666). Třetí - se sv. Rochem (1661) stojí při silnici na Třebíč. Dva další sloupy se nacházejí v areálu zámku. Před vchodem z aleje do zámku je umístěn sv. Tomáš Aquinský a na prvním zámeckém nádvoří sloup s Madonou. (60. léta 17. století) Poslední sloup sv. Leopolda stojí při silnici do Jihlavy (1676) a z neznámých důvodů se vžilo nazývat celé prostranství kolem sloupu „U Václava“. Autorství votivních sloupů není doloženo.

 

 

 

 

Kaple

 

Na vrcholu vyvýšeniny proti zámku se v panoramatu Brtnice výrazně uplatňuje drobná barokní stavba. Kaple byla v letech 1672-1673 postavena hrabětem Františkem z Collalta a zasvěcena Paně Marii Pomocné. Kaple, původně kostelík byl odsvěcen v roce 1784. Přilehlé domky byly do současné podoby vystavěny  na přelomu 18.-19. století namísto ohradních zdí s kapličkami. Ty dříve sloužily jako špitál pro přestárlé ženy z collaltovského panství a v současné době jsou zde sociální byty města Brtnice.

 

 

 

 

Židovský hřbitov

 

 

 

 

Nejstarší židovský hřbitov se měl nalézat na severní stráni za kaplí Panny Marie Pomocné, na příkaz vrchnosti byl však před r. 1600 zrušen. Bezprostředně byl proto založen druhý hřbitov - na severovýchodním okraji městečka. Pohřebiště obdélného tvaru je situované ve stráni mezi lesem a silnicí na ploše 2050 m². Náhrobky staršího typu v počtu asi 250 kusů jsou provedeny hlavně v místní žule, jejich členění a výzdoba je střídmě barokní odpovídající 17. - 18. století. Jako symboly zde nalezneme motiv koruny, jelena, květu a vinného hroznu. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z r. 1672

 

Synagoga

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Významnou památkou a symbolem židovského osídlení Brtnice byla synagoga. Byla postavena v době třicetileté války v roce 1629. Dostavbou a přestavbou prošla v roce 1888. Od května roku 2007 ji připomíná pamětní deska umístěná na budově obchodního domu.

Synagoga, rabínský dům i několik dalších domů bylo v roce 1989 zbouráno, aby na uvolněném prostranství mohlo vzniknout nákupní středisko.

 

V blízkosti synagogy stával rabínský dům, v němž byla umístěna škola. Chodil do ní i architekt Josef Hoffmann.